Poznám strukturu tvých rtů,
těch měkkých polštářů,
rudě zbarvených…
Jako krev,
co proudí v těle,
proudí a pak…..
proudí…..ven…..
Je to jen pár dnů,
co utonul si v ní,
a já s ní splývám,
ráda…
A to v okamžiku,
kdy ti z nože vyndám
záda…
Říkáš mi ve snu: VRAH,
Jsem jen člověk,
co spletl si cestu,
dvou drah.
Hodnoťte:
Zhlédnuto 14x